|
| |
|
|
Motiv ohně a krve v Žízních Bohuslava Reynka a v Les Noces Pierra Jeana Jouvea
Raušerová, Andrea ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Tato práce se snaží nahlížet básnické texty Bohuslava Reynka a Pierra Jeana Jouvea prizmatem motivů ohně a krve. Pozornost je zaměřena na jejich ranou tvorbu, tedy u Bohuslava Reynka na jeho Žízně a u Pierra Jeana Jouvea na Les Noces. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje vhled do bádání v oblasti motivů ohně a krve, k čemuž jsou použita východiska jak literární teorie (např. Bachelard), tak psychoanalýzy (Jung a další) a teologie (Špidlík). Další kapitola teoretické části shrnuje dosavadní odbornou recepci obou výchozích analyzovaných textů, samozřejmě s přihlédnutím na zkoumané motivy. K tomuto účelu slouží u Reynka především interpretace Medova a Putnova, u Jouvea Picové, Kellyho a mnohých dalších. Hlavní část diplomové práce pak sestává ze sémanticko-motivické analýzy. Autorka práce v ní hledá nejrůznější podoby motivů ohně a krve, jako např. ohnivých jazyků (symbol Ducha svatého), probodeného srdce i jejich prolínání, tedy např. planoucího srdce, krvácejícího slunce apod. Závěr práce pak nabízí komparativní analýzu básnických topoi ohně a krve a jejich proměn v realizacích obou básníků. Z té vysvítá, že oba přistupují k těmto obrazům odlišně, Reynek s pocitem intenzivního vysychání (oné žízně), Jouve výrazně dramatičtěji, násilničtěji a...
|
|
|
Obraz svatého Václava v kronikách starší české literatury
Kaiserová, Michaela ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Cílem bakalářské práce bude postihnout obraz svatého Václava ve vybraných kronikách starší české literatury. Primárními texty, které poslouží jako východiska k bakalářské práci, budou zejména tzv. Kristiánova legenda, Kosmova Kronika Čechů, Kronika tak řečeného Dalimila, Kronika česká Přibíka Pulkavy z Radenína, spis O státě českém Pavla Stránského ze Zapské Stránky, Kronika česká Václava Hájka z Libočan, Diadochus Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle, Poselkyně starých příběhů českých Jana Františka Beckovského a anonymní spis Země dobrá, to jest země česká. Práce se zaměří na zobrazení postavy českého patrona z hlediska popisu jeho osobnosti, života, způsobu jeho vlády, vztahu k ostatním rodinným příslušníkům a dalších aspektů. Tyto motivy budou sledovány v rámci primárních pramenů a následně porovnávány.
|
|
| |
|
|
Zajišťování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství.
PANUŠKOVÁ, Monika
Jak už název práce, zajišťování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství, říká, zabývá se práce výživou jako jednou ze základních potřeb každého z nás a seznámí čtenáře s monoteistickými náboženstvími. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na potřebu výživy a monoteistická náboženství, se kterými nás všeobecně seznámí. Věnuje se především daným výživovým specifikům a požadavkům vyznavačů dané víry na zdravotnické zařízení a ošetřovatelskou péči. Výzkumná část směřuje k objasnění této problematiky z různých úhlů pohledu. Z pohledu věřících daných monoteistických náboženství, ti nás seznámí se svými výživovými zásadami a se svými zkušenostmi ve zdravotnickém zařízení, sester na interních a chirurgických odděleních vybraných nemocnic, které nám poví, jak řeší požadavky těchto věřících, a v neposlední řadě i nutričních terapeutů, od kterých se dozvíme, jaké mají znalosti o jejich potřebách týkajících se výživy a jak jejich požadavky řeší. Cílem práce je zjistit, jak je zajišťována potřeba výživy u pacientů monoteistických náboženství. Pro lepší orientaci byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Znají nutriční terapeuti v nemocnicích výživové zvláštnosti u monoteistických náboženství? 2. Je v nemocnicích pacientům monoteistických náboženství umožněno, dle zdravotního stavu, dodržovat jejich výživová specifika? Z šetření vyplynulo, že nutriční terapeuti se často s pacienty monoteistického vyznání nesetkávají nebo spíše o jejich víře ani nevědí. Jejich znalosti proto nejsou velké, ale kdyby bylo potřeba, tak s pacientem specifika a požadavky na stravu prokonzultují nebo informace dostudují. Šetření dále ukázalo, že v nemocnicích se pacientům monoteistických náboženství snaží vyjít vstříc. Sestry většinou na žádost pacienta informují nutričního terapeuta. Ten s pacientem vše probere a společně najdou vyhovující řešení. Výsledky šetření mohou být využity ke zkvalitnění uspokojování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství.
|
host ::
RSS.